Řím - Itálie, Silvestr 2005/2006, 28. prosince 2005 - 2. ledna 2006

Cesta:

Cesta do Říma probíhala naprosto v klidu, neboť jsme s více než měsíčním předstihem zakoupili zpáteční letenky. Se vším všudy vyšly cca na 6000 Kč za osobu a to je zhruba tolik, kolik bysme dali při cestě autem. Tam jsme letěli s ČSA a zpátky s Alitalií. Cesta trvá zhruba 1 hodinu 50 minut. Když jsme odlétali ze zasněžené a zmrzlé Prahy, těšili jsme se na krásných 10 až 15 stupňů, které byly v Římě. Na letiště Fiumicino jsme dorazili po poledni a hned se podle mapky ještě z domova vydali na vlak směrem do centra. Mají to tam kluci z dopravních podniků dobře zmáklý, neboť prostě jinak a levněji než za 5 Eur se z letiště nedostanete! Teda jen na černo, jak jsme to udělali při zpáteční cestě. Na cestu pěšky zapomeňte, letiště u moře, 40min vlakem od Říma. Celý zbytek dne jsme se dopravovali do našeho ****S hotelu :) a vychytávali městskou hromadnou dopravu, která sestává z dvou linek metra a děsivého množství autobusů. Autobusy se dělí na expresní (to jsou s dvojmístnými čísly končící nulou) a na normální, pak jsou tam ještě mikrobusky jezdící centrem (ty jsou ale pomalejší než jít pěšky). Pokud si to nezjistíte dřív, asi vás překvapí, že na zastávkách nejsou jízdní řády, tedy nevíte kdy autobus pojede. Je tam jen kdy jede první a kdy poslední. Prý z důvodu velkých zácp v centru (nedá se předpovědět kdy autobus přijede). Jízdní řády jsou jen na konečných. Co se týče čtení zastávkových tabulí a vyznání se v římské MHD vůbec, zcela jistě vám pomůže tato vychytaná stránka. Další zajímavostí je, že na tabulích nejsou vypsány všechny zastávky a některé jsou vynechané (je tam napsáno v závorce X Fermata, kde X je počet vynechaných zastávek). Zcela jistě se vyplatí zakoupit si lítačku. My jsme si koupili na týden za 16 Eur. Sice nás revizor nekontroloval, ale jednou jsme museli projít turniketem do metra (obvykle tam bývá otevřená ulička, ale tentokrát nebyla). Takže bez jízdenky se tam dostanete jen s trochou drzosti. Jízdenka vypadá nějak takto:

Ještě k cestě z letiště. Použijte vlakovou linku 1 (FM nebo FR, to je jedno, ty zkratky jsou napsané pokaždé jinak). Nepoužívejte Leonardo Express, který jezdí sice přímo na hlavní nádraží Termini (nikde nestaví), ale je dvakrát dražší (10 Eur). Linka FR1 staví všude a můžete tak lépe přestoupit a dostat se kam potřebujete. Zbývá snad jen dodat adresu na dopravní podnik Říma, kde mimo jiné naleznete i suprovou mapku celé dopravní sítě v PDFku (cca 9MB).

Pobyt:

Hotel jsme rezervovali asi s měsíčním předstihem. Měli jsme docela o ubytování strach, neboť do Říma se sjíždí hrozné množství turistů a hotely byly dost vyprodané. Na místě jsme situaci nezjišťovali, ale obecně, dražší ubytování asi nebyl problém najít. S levnějšími hostely to asi bylo horší. Každopádně k rezervaci ubytování nedoporučuji v žádném případě službu jako hotels.com, hotel.de, nebo jim podobné (poznáte podle toho, že po vás budou chtít předem platit nějakou malou část za ubytování). Našel jsem tyto skvělé stránky, kde za rezervaci nezaplatíte ani Euro. U ostatních to bývá kolem 10ti procent z ceny, což je fakt dle mého názoru nehoráznost! Zabukovali jsme nejlevnější *** hotel co byl v nabídce za 415 Eur na 5 nocí (pokoj pro dva). Hodně drahé, nicméně ceny jdou přes Silvestra v hotelech na dvojnásobek... Když jsme dorazili na hotel, recepční o nás věděla a hned nás ujišťovala, že s námi počítají, ale že zrovna jejich hotel je plný, a tak že máme za stejnou cenu ubytování v hotelu ****S pár set metrů otamtud. Tak jsme nakonec bydleli v totálně luxusním zařízení, kde nás do pokoje dovedl portýr :)

náš hotel	let do Říma	návrat do Prahy

 Město:

První den 28.12. jsme prohlíželi především antické památky, mezi něž patří rozhodně Koloseum, Forum Romanum a okolí (Trajánovo fórum, Císařská fóra, Palatium). Vstup do Kolosea stojí 8 Eur, pro obyvatele EU mladší 18ti let je zdarma. Jinak žádná sleva možná není (jen pro italské! novináře). Po obědě, kdy jsme si dali vynikající pizzu a cappuccino v jednom ze snack barů kousek od Fora Romana, prohlédli jsme památník prvního italského krále (uvnitř je vojenské muzeum, vstup zdarma), Pantheon, Piazza Navona se známou sochou čtyř světadílů od Berniniho, Hadrianův sloup, luxusní nákupní galerii s těmi nejdražšími značkami oděvů, fontánu Di Trevi a noční centrum. 

Koloseum zvenčí	Koloseum uvnitř	Palatium	Palatium	Forum Romanum	Forum Romanum	zbytky chrámu na Forum Romanum	zbytky chrámu na Forum Romanum

Památník prvního italského krále	Hadriánův sloup	Hadriánův sloup, vršek	Gucci	Fontána Di Trevi	Fontána Di Trevi, detail	Španělské schody	Španělské schody	Španělské schody

Pátek 30.12. byl zasvěcen prohlídce Vatikánu. Obrovský chrám, Pieta, Baldachýn. Náměstí ve Vatikánu a vatikánské muzeum. Do muzea se obvykle stojí několikahodinová fronta, nicméně přes poledne (tak mezi 13.30 až 14.00) fronta mizí a dovnitř se dostanete bez čekání. Vstupné opět musíte uhradit v plné výši, sleva několik Eur je na ISIC. Na prohlídku si nechte několik hodin, my jsme tam byli 3 hodiny a bylo to dost málo, zběžně jsme prohlédli jen to nejvýznamnější. Nejzajímavější byly Raffaelovy komntaty a Michelangelova Sixtínská kaple. K vidění jsou tam ale tisíce dalších neméně zajímavých věcí. Za vidění stojí jistě také vatikánské hradby. Navečer jsme se vydali ještě do centra, kde jsme zašli na Španělské schody, což je velice lákavá lokalita, neboť se tam točily známé filmy. Nad schody je něco jako pařížský Monmartre, neboť nahoře je plno umělců (malířů) a kostel. Ke schodům vede ulice s nejdražšími oděvními značkami na světě. Jména jako Zara, Gucci, Yves st. Laurent, apod. Od schodů jsme prošli ještě přilehlou část luxusních hotelů a restaurací a večer po pizze u nádraží Termini zamířili domů.

Vatikán, náměstí	Papež na obrazovce	Papež Benedikt XVI. ve skutečnosti	Vatikán, chrám, baldachýn	Vatikán, Pieta	Vatikán, tato socha sloužila k inspiraci pro Sochu svobody

Vatikánské muzeum, knihovna	Vatikánské muzeum	Vatikánské muzeum	Vatikánské muzeum, Sixtinská kaple	Vatikán, náměstí na Silvestra

V sobotu, na Silvestra jsme prohlédli druhý největší kostel St. Maggiore, který ukrývá ostatky významného papeže. Dále pak kostelík, v němž je známá socha Mojžíše s rohami. Dále proběhla procházka kolem Kolosea, Fora Romana až na Piazza di Venezia a cesta autobusem k Andělskému zámku na březích Tiberu. Na andělský zámek se nechá dostat na novinářskou kartu zdarma, jinak se platí vstupné 7 Eur. Nahoře na zámku je poměrně hezký rozhled po okolí, vidět je Vatikán, centrum Říma i zákruty Tiberu. Dále jsme ten den ještě spatřili místo, kde byl zavražděn Julius Caesar a prošli jsme se znovu po ulici del Corso, největší nákupní oblastí (především módní textil, ale za rozumné ceny). Viděli jsme i známá ústa pravdy, které lhářům ukousnou ruku.  Na hotel jsme dorazili poměrně brzy, cestou ještě nakoupili věci na přípravu silvestrovských jednohubek. Šumivé Martini jsme zakoupili s jednodenním předstihem a udělali jsme dobře, na Silvestra bylo už vše vyprodané. Dokoupili jsme jen 4 lahve piva Tuborg (nevratné sklo 2/3l za 1 Euro). Na pokoji jsme si připravili jídlo, zapálili svíčku a příjemně se naladili. Do centra jsme museli odjet před 19h, neboť tou dobou přestávaly jezdit autobusy a jezdilo už jen metro (až do 2.30). Cestou jsme se prošli po Vatikánu, ale Nový rok jsme přivítali na romantickém místě u fontány Di Trevi a pak jsme se byli ještě projít po centru. Zpátky jsme odjeli kolem druhé hodiny a na hotelu byli před třetí. Kus jsme museli jet taxíkem (od metra asi necelé 2 km), první taxikář chtěl 19 Eur, druhého jsme ukecali na 10 Eur (o Silvestru odmítali zapínat taxametry :).

Kostel St. Maria Maggiore	St. Maggiore, interiér	Rohatý Mojžíš

Andělský hrad	Andělský hrad, vyhlídka	Andělský hrad , zátiší	Andělský hrad	Zákoutí Tiberu	Řeka Tiber

Na Nový rok jsme ráno na jedenáctou vyrazili do Vatikánu, kde sloužil novoroční mši papež Benedikt XVI a po dvanácté hodině žehnal v několika jazycích (ovšem ne česky) přítomným lidem do nového roku. Ten den jsme ještě jednou viděli kostel St. Maggiore a sochu Mojžíše. Večer jsme si užili v klidu na pokoji a další den ráno jsme již brzy ráno skoro za tmy odjížděli na letiště Fiumicino.

Řím, architektura	Řím, architektura	Řím, Koloseum	Řím, prodejce balónků	Noční Řím

Řím je město deštníků. V období, kdy jsme byli v Římě, téměř neustále pršelo. Teploty byly většinou kolem 10°C, takže déšť tak nevadil. Každopádně se vyplatí velký deštník. Jeden den se mraky roztáhly a bylo úplně jasno. To bylo nádherné. Jinak pokud prší a objevíte se v centru bez deštníku, okamžitě na vás zaútočí místní Pákistánci, kteří vám nedají pokoj, dokud si od nich deštník nekoupíte. Živí se prodejem deštníků a dá se jich zatraceně špatně zbavit. Jediné co funguje dát jim rázně ruku před obličej dlaní k nim a říct "no". Nějaké pouze slovní odbytí vůbec neberou vážně. Navíc jejich deštníky moc nevydrží, rozbitých jsou plné ulice.

Všichni jsou naprosto milí a v pohodě. Italové jsou opravdu velice milý národ. Člověk se mezi nimi cítí v pohodě. Nikdo vám nenadává, když se uprostřed nacpaného metra zastavíte a hledáte směr kterým vystoupit. Hned při příjezdu se s námi dal do řeči jeden Ital a radil nám spoustu věcí, na které jsme se ho ptali. Není problém se kohokoliv na cokoliv zeptat, většinou se s vámi baví italsky, ale dost slovům rozumět je. Anglicky umí většina lidí. Jen jeden postřeh o jejich vstřícnosti: na konečné, kde čekají autobusy nechá řidič celý bus otevřený, aby si mohli lidé nastoupit. Sám je zatím někde pryč a přijde až když se má odjíždět. Pak ještě otevře všem dobíhajícím lidem a i když už vyjíždí ze zastávky, otevře každému, kdo ještě přiběhne. V restauracích je obsluha většinou také milá. Jediní, kdo se chovají v Itálii neurvale jsou někteří turisté.

Zbytky senátu, kde zemřel Julius Caesar	Ústa pravdy	Italský parlament	Řím, památník prvního krále	Noční Řím	Řím	Řím

Mapka centra Říma

(napsáno 15. ledna 2006)