Moskva - Rusko, Krátká návštěva (interview), 23. - 24. dubna 2007

Důvod této naprosto neplánované cesty (vlastně by bylo lepší napsat otočky) spočíval v tom, že jsem postoupil do užšího kola výběrového řízení jedné transnacionální korporace. Závěrečný pohovor se odehrával v hlavním městě Ruska a tak jsme měli možnost s celou skupinou na jeden večer vyjet do centra Moskvy.

Cesta:

První den, pondělí 23. dubna. Cesta do Ruska proběhla klidně, až na vyřizování víz, které se odehrálo v pátek na ruské ambasádě v Praze. Přesto, že jsme měli vyřízený voucher (pozvání) a domluvené expresní vyřízení víz do 1 hodiny, málem jsem víza nedostal. Úředníkovi za okénkem na ambasádě se nelíbilo, že žádám o expresní víza, které lze vystavit do jedné hodiny a začal dělat problémy přesto, že skupince přede mnou víza vystavil. Trval jsem neustále na svém, že se od okénka nehnu, dokud víza nedostanu, až mě úředních nechal vyvést z ambasády ven na zahradu. Tam jsem se "rusky" dožadoval o rozhovor s konzulem, který mi díky mé neodbytnosti a pokusům o ruštinu nakonec umožnili. Konzul situaci pochopil, letenky jsme měli koupené na pondělí, zařval něco rusky na úředníky a víza jsem měl v pasu za 5 minut... Vítejte v Rusku :-)

Na letišti Sheremetyevo nás čekala dvojice "Ivanů", kteří nás dopravili do hotelu a nechali nás svému osudu. Hotel byl poblíž letiště, takže dostat se do centra vzdáleného 20km zabralo 2 hodiny. Po cestě autobusem na přestupní stanici Planernaja následovala ještě dlouhá cesta metrem, ale vysněný Kreml a Rudé náměstí jsme nakonec do soumraku stihli.

Metro Planernaja

Největší zážitek jsme měli z jízdy metrem, které je sice na první pohled stejné jako u nás, ale síť průchodů a podchodů je daleko komplikovanější než v Praze. Fascinovaly nás budky pod každým schodištěm, ve kterých dohlížely povětšinou starší ženy na bezpečnost provozu eskalátorů. Bylo nám těch paní líto... práce ve špatně osvětlených chodbách není pro jejich duši asi nic moc povznášejícího.

Chodby metra	Existují i příjemnější

Dalším zážitkem, či spíš zázrakem bylo přebíhání devítiproudé dálnice a křižovatky u jižního cípu Kremlu. Na drsnější prostředí jsme se adaptovali poměrně rychle, až moskevský policajt kroutil nad naším kaskadérským kouskem  hlavou.

Devítiproudá dálnice

Po obejití kremelských zdí se nám otevřel úchvatný pohled na chrám Vasila Blaženého, který byl vrcholem naší několikahodinové návštěvy centra. Rudé náměstí mělo v ten dubnový podvečer zvláštní atmosféru, kterou dotvářely stovky světel, instalovaných na luxusním obchodním domě GUM.

Rudé náměstí	Leninovo mauzoleum	Chrám Vasila Blaženého	Rudé náměstí	Lomonosova univerzita	Kreml

Posledním zážitkem byla návštěva ruského Makdonaldu, který je v centru Moskvy (naštěstí) snad jediný. "Zlatá mládež" si v přecpané restauraci dokazovala, jak je správně "evropská"... ubohý úpadek kultury v podobě nadnárodní restaurace se dostal i sem.

Makdonalds

Druhý den, úterý 24. dubna. Ráno nás "Ivanové" opět povozili autem po moskevském městském dálničním okruhu, což je pro cizince dost silný zážitek. Nejenom že auta přejíždějí z pruhu do pruhu ve vysoké rychlosti, ale ti "silnější" v terénních vozech dokonce předjíždějí stojící kolonu v pravém odstavném pruhu i stokilometrovou rychlostí. K tomu všemu přidejte hluk z okolo stojících náklaďáků a samozřejmě pach zplodin povětšinou z aut spalujících olovnatý benzín nebo nekvalitní naftu.

Zácpa na dálnici

Po skupinovém interview nás odvezli rovnou na letiště a my s posádkou ČSA kapitána Těšitele po několikahodinovém vyhlídkovém letu dosedli doma na letiště v Praze.

Interiér hotelu	Moskva při odletu

Náklady na dopravu v průběhu celé cesty:
 - letenka Praha - Moskva - Praha (0,-)
 - jídlo v malé prodejně (16 RBL = cca 16,-)
 - jízdenky v metru a v mašrutce (celkem cca 50,-)

(napsáno 2. září 2007)